SVATÝ TÝDEN s Anselmem Grünem – Květná neděle
Na Květnou neděli slavíme především triumfální vjezd Ježíše do Svatého města. Je to jako kontrast k tomu, co se bude v Jeruzalémě dít v nadcházejících dnech: zrada, odsouzení a ukřižování Ježíše.V Ježíši přijíždí do Jeruzaléma Král pokoje. Jeruzalém znamená město pokoje. Ten, kdo bude v tomto týdnu jako zločinec přibit na kříž, je pravým králem Izraele. A chce městu přinést to, co znamená jeho jméno: pokoj.
V katolické církvi začíná liturgie Květné neděle slavnostním procesím. Církev se shromažďuje vně kostela, kde se předčítá evangelium o Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma. Po požehnání ratolestí vstupují shromáždění věřící za zpěvu do kostela, symbolu Svatého města Jeruzaléma. Tímto procesím vyjadřuje svou touhu po pokoji: Kéž pokoj, který s Ježíšem přichází do nebe, naplní při liturgii také nás zde na zemi. Procesí nám staví před oči, kdo je ten, o němž pak v pašijích uslyšíme, že byl přibit na kříž. Pokoj nebe je ukřižován. Přesto se Ježíš po svém zmrtvýchvstání postaví do středu svých učedníků a řekne jim: Pokoj vám!. Tam, kde se setkáme se Zmrtvýchvstalým, se pokoj nebeský stane naším pokojem. Požehnané ratolesti si odnášíme do svých domovů. A těmito ratolestmi vyznáváme, že Ježíš je náš pravý král, který kraluje i v našich domech a v našich srdcích.
V průběhu mše svaté přichází ke slovu také celý pašijový příběh podle jednoho ze synoptiků: letos to je evangelista Marek. Marek chápe Ježíšovy pašije tak, že se Ježíš v bezmoci lásky odebírá do moci temnoty, do noci démonů, kteří ovládají srdce mocných. A přece bezmoc lásky vítězí nad mocí démonů. Tam, kde je Ježíš nejvíce bezmocný, ve své smrti, zároveň vítězí nad mocí mocných. Tímto pohledem nám chce Marek ukázat, že právě tam, kde jsme v nemoci nebo ve stáří zjevně bezmocní, může láska proměnit i tu největší nouzi. Láska dokáže prozářit nejhlubší temnotu. Marek nás zve, abychom vstoupili s láskou do pašijí, které také na nás často čekají. My křesťané máme pouze bezmoc lásky, abychom proměnili tento svět a provanuli ho láskou Ježíše Krista. Proto nezapomínejme si stále připomínat: Bezmoc lásky je mocnější než moc vládců tohoto světa!!!
Inspirace pro tento den:
Čti velmi pomalu pašije, které se letos čtou při bohoslužbě (evangelium sv. Marka). Nejlepší je číst je nahlas. Rozjímej každou jednotlivou situaci, která je tam vylíčená. Pokus se pohlížet na všechno, co musí Ježíš vytrpět, jako na výraz jeho lásky. Tak to dělala mystika pašijí. Nezabývala se masochisticky Ježíšovým utrpením, ale chápala ho jako vyjádření jeho lásky. Během toho, co budeš rozjímat pašije, si představuj: To všechno udělal pro tebe. Jsi pro něj důležitý. Dal svůj život v sázku kvůli tobě. Obětoval se za tebe, aby ses sám už nemusel zavrhovat. Ježíšovo vydání jeho života za tebe je základem, na kterém můžeš postavit svůj život. Jsi drahocenný. Ježíš hleděl na tebe, když se až do konce nevzdal své lásky.
(podle knihy Sedm kroků do života – prožít velikonoce – vydali Paulínky)
Nejnovější Poselství z Medžugorje, 25. března 2015
„Drahé děti! I dnes mi Nejvyšší dovolí, abych byla s vámi a abych vás vedla na cestě obrácení. Mnohá se srdce uzavřela milosti a ohluchla k mým výzvám. Vy, dítka, se modlete a bojujte proti pokušení a všem zlým plánům, které vám prostřednictvím modernizmu ďábel nabízí. Buďte silní v modlitbě a s křížem v rukou se modlete, aby vás zlo nevyužilo a nezvítězilo ve vás. Já jsem s vámi a modlím se za vás. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu. “
Modernismus
Modernismus (či moderna) označuje myšlenkový, umělecký či společenský proud, který upřednostňuje nové věci a přístupy proti zastaralým, starobylým či tradičním. V některých oborech či kontextech má specifické významy:
Modernismus (teologie) – myšlenkový proud v náboženství na přelomu 19. a 20. století, který se pokusil spojit historické křesťanství s moderní vědou a filozofií.
Moderní umění – kulturní hnutí obecně zahrnující moderní umění a architekturu, hudbu, literaturu a design, které se objevilo v několika desetiletích před rokem 1914 jako vzpoura proti teoretizujícím a historizujícím tradicím konce 19. století pod vlivem nových ekonomických, společenských a politických aspektů rozvíjejícího se moderního světa.