Jak vznikla nová těšanská Madona?
Jak jsme již psali, v neděli 20. května proběhne na těšanské kapličce pouť, při níž dojde k žehnání nové těšanské Madony. Jak a proč k výrobě této sochy došlo, nám objasní její autor, pan Josef Zelinka.
Před rokem mne jménem těšanských farníků oslovil těšanský starosta Toník Vymazal, jestli bych jim dokázal vyřezat novou sochu Madony do kapličky nad vinohrady. Tam sice už socha Panny Marie byla, ale nějaký “ dobrý“ člověk ji před několika lety ukradl. Přivezl mi také dvě staré a dost nejasné fotky, jak socha vypadala. Potom přijel ještě s nějakou paní a ta mi ukázala stejné fotky a policejní protokol o krádeži, ze kterého vyplynulo pouze to, že socha byla vysoká 160 cm. V zimě jsem si připravil stejně vysoký lipový kmen. Byl v dílně asi 10 let a já měl představu, že z něho někdy (!!!!) vyřežu sv. Mikuláše pro náš kostel. Ale těšanská Panna Maria dostala přednost. Podle fotek jsem udělal dvě kresby. Potom jsem si vyřezal malý model asi 35 cm vysoký. Celá řada detailů na soše mi nebyla jasná. Pokřižoval jsem se a zaťal dláta do velkého špalku. Mnohokrát jsem toho chtěl nechat, protože jsem nevěděl, jak dál. Fotky mi moc nepomáhaly. Ukázaly mi základní postoj, a jak by měla být socha barevná. Zavolal jsem si znovu pana starostu a řekl mu, že socha asi nebude úplně stejná jako ta původní, ale že bude podobná. On souhlasil. A tak jsem tesal a někdy se jen dlouho díval a přemýšlel, jak mám udělat třeba závoj okolo hlavy nebo lem pláště. Se strachem jsem se díval na kalendář, protože 20. květen se blížil. Když jsem měl hotovou řezbářskou část, tak si Těšaňáci přijeli sochu vyfotit (to je ta fotka na plakátku). Z polychromie a zlacení jsem měl větší strach než z vyřezávání. V minulosti jsem už jednu sochu barvením pokazil. Nakonec jsem ji však akrylovými barvami namaloval a sami můžete posoudit, jestli se mi to povedlo nebo ne.
Josef Zelinka, řezbář a učitel
A jak dílo pana Zelinky dopadlo, můžete vidět na následujících fotografiích:
[poll id=“2″]
