Štědrý den před padesáti roky
Štědrý den začal našim maminkám časně ráno. Některé zadělávaly na koláče hned večer před Štědrým dnem nebo v noci, aby byly koláče upečené co nejdřív. Koláče se dávaly na velké plechy a ty jsme my větší děvčata nosily k pekaři. Byl to starší usměvavý pán, který už znal svoje zákazníky. S každým zažertoval a nasázel plechy do pece. Za chvíli už volal: „Děvčata odnášejte koláče.“ Upečené koláče jsme rychle nosily domů, spěchaly jsme, bylo nám zima. Doma už voněla bílá káva, k tomu děti dostaly koláče a po celý den byl půst.
Jak se rozednilo, pobíhali jsme venku i okolo kostela plné napětí nad něčím krásným co nás očekávalo. Strýček Běloušek chystal jesličky, byly uloženy v komoře vedle kůru. „Děcka, pojďte mi pomoct, budete nosit ovečky a pastýře.“ Rychle jsme utíkaly do schodů, aby na nás vyšla soška. Když bylo všechno připraveno, šli jsme k obědu. Maminka ale řekla: „Dnes máme jen rybí polévku, nic jiného. Musíte se postit, jinak neuvidíte večer zlaté prasátko.“ Touha vidět tento úkaz nám pomohla přemoci hlad. Po obědě se zdobil stromeček. Zapojili jsme se všichni. Na stole byl bílý vyšívaný ubrus. Věšelo se čokoládové cukroví ve zlatě, ale i zabalené oříšky nebo sněhové kroužky a malá panenská jablíčka. Stromeček takto nazdobený se nám moc líbil. Pod něj se postavil Betlém a celí šťastní jsme očekávali, kdy začnou vyzvánět zvony ohlašující Štědrý večer. Větší děvčata pomáhala mamince s přípravou večeře. Připravoval se talíř s jablíčky a pomeranči, měli jsme každý jen jeden a také sušené ovoce. Třešně, kroužalky, hrušky, švestky.
Dárky se dávaly jen malé. Rukavice, šátky, kapesníky, šály, malým dětem kaučukové panenky, klukům zase plechová autíčka – džípy, letadla nebo motorky. Kolem osmé hodiny se ozvaly táhlé melodie koled. To šitbořští muzikanti vyšli na Hradisko a hráli koledy, které se zde zpívaly od nepaměti a pohnuly srdcem každého. V chladném večeru, při svitu měsíce a jiskřících se hvězd lidé vycházeli z domů a poslouchali krásné koledy, které přispívaly ke sváteční náladě, a pak všichni zase spěchali domů, aby se ohřáli a připravili na půlnoční. Větší děti už se na ni těšily. Bylo to slavnostní zakončení Štědrého dne. Jásavé zpěvy z kůru krásně obohatily účastníky mše svaté. V tiché radosti se všichni vraceli domů a těšili se do teplých peřin. Vždyť následovaly ještě další dny krásných vánoc.
Marie Dvořáková
