Pouť po Francii
Ve dnech 18. až 26. dubna se vydal autobus šitbořských farníků na pouť do Francie. Nyní si můžete přečíst povídání jedné z účastnic této poutě pí. Dvořákové.
Putování za svatými Francie byl cíl naší cesty, když jsme 18. dubna 2008 v pravé poledne odjížděli od našeho kostelíčku směrem k západní hranici České republiky. Na pouti nás doprovázeli pan farář Jiří Topenčík a pan farář Petr Beneš, který Francii dobře zná a nějaký čas tam žil. Jela s námi též paní průvodkyně od cestovní kanceláře.
Oba dva páni faráři i paní průvodkyně nás o všem velmi podrobně informovali a zajímavě vyprávěli o místech, která jsme navštívili. První den navečer jsme na Rozvadově překročili naši hranici a v noci projížděli Německem. Ráno v městě Nevers, v chrámu, kde ve skleněné schránce odpočívají ostatky sv. Bernardety byla našími kněžími sloužena mše sv. a následovala prohlídka zahrady a kláštera, kde žila Bernardeta. Po prohlídce těchto památných míst jsme odjeli do městečka Riom. Toto město má velkou historii. Je postaveno z černého kamene, který se tu těžil. Prohlédli jsme si dva kostely a někteří vystoupili na vysokou věž, ze které je nádherný pohled do okolí. Burguňsko, kde se tato místa nachází, je chudá, kamenitá země. Jsou zde většinou pastviny a pase se zde dobytek – hlavně bílé kravičky. Pastviny jsou ohraničeny jen živými ploty. Podle počtu zvířat tu jsou menší rodinné farmy. Nocleh byl v blízkosti Clemont-Ferand, v hotelu F 1. Po náročném dni jsme si všichni rádi odpočinuli.
Třetí den byl výjezd na sopku Puy de Dome, která má rovný vrchol. Už od pradávna zde lidé stavěli chrámy svým bohům a také Římané zde postavili Merkurovi chrám. Ještě jsou zde trosky této stavby. Od rána nám počasí moc nepřálo, začalo pršet. Autobusem jsme si jeli prohlédnout ještě tento sopečný kraj, kde bylo vidět vyhaslé sopky dnes už porostlé vegetací. V kráteru jedné z nich je velké jezero. Dále jsme jeli do Orcival. Zde v místním kostele byla mše sv. v kryptě. Po mši si na nás udělal čas zdejší pan farář a vyprávěl nám o historii kostela. Pan farář Beneš nám všechno překládal. Velkou zajímavostí zdejšího kostela je socha Pany Marie zvaná Trůn moudrosti. Soška je pozlacená. Panna Marie sedí na stoličce a na klíně drží Ježiše, ale ne dítě. Drží vzkříšeného Krista. Zaujala nás květinová výzdoba. Zdejší kostely jsouvětšinou románské nebo gotické a hlavní jejich výzdobou je architektura a vitrážní okna, propouští barevné světlo, které celý prostor velebně naplňuje. Odpoledne jsme odjeli do Rocamadour. Je to skalní město, poutní místo z roku 1166 a je do skály terasovitě zaklíněné. Bylo zde nalezeno nerozpadlé tělo, které přisoudili sv.Amadourovi významnému svatému Francie. V tomto kameném městě tak vydatně pršelo, že jsme byli hodně promočení.
Čtvrtý den: Příjezd do Toulouse byl zajímavý. Na prohlídku jsme jeli metrem do středu města a užili jsme přitom dost zábavy. Toulous je druhé největší město Francie hned Paříži. Střed města je postaven z červených cihel. Jsou to nádherné stavby. Navštívili jsme Jakobínskou katedrálu, kterou církev moc nevyužívá a katedrálu svatého Saturnina, mučedníka, kterého jeho trýznitelé přivázali k býkovi a ten jej vláčel za sebou až zemřel. Na místě, kde skonal, byla postavena tato katedrála. Odpoledne byl odjezd do Lourdes. Cestou do Lourdes jsme se modlili růženec. Svatý růženec jsme se modlili každý den a zapojili se do modlitby skoro všichni účastnici poutě. V Lourdes jsme šli nejdříve do koupelí. Pak byla prohlídka baziliky a celého areálu. Následovala mše sv. v kapli. V Lourdes jsme se ubytovali v apartmánech a večer se zúčastnili světelného průvodu. Hodně pršelo, tak že naše svíčky byly převážně zhaslé. Byli jsme se také pomodlit a poklonit Panně Marii v Lurdské jeskyni, kde je neustále hodně lidí a hoří velké množství svíček.
Pátý den jsme odjeli do horského městečka Gavarnie v Pyrenejích. Proslulý přírodní úkaz Cirgue de Gavarnie nás okouzlil. Okolní hory ještě pokryté sněhem, nádherný útvar pokrytý ledem, zamrzlý vodopád vše jiskřilo ozářené sluncem. Byl to nezapomenutelný zážitek. Viděli jsme i spadlé laviny, jednu na silnici po které jsme jeli. Dělníci a těžká technika ji den předtím uklízeli, abychom vůbec autobusem projeli. Odpoledne jsme se vrátili zpátky do Lourdes. V tomto roce uplynulo 150 let od zjevení Panny Marie. K tomuto výročí byla vyhlášena Cesta po stopách Bernardety. Navštívili jsme kostel ve kterém je křtitelnice, kde byla Bernardeta pokřtěna, dům, ve kterém žila se svými rodiči když přišli o mlýn, nemocnici a prošli jsme bránou lourdského areálu, modlili se u jeskyně zjevení. Na památku máme papírovou medaili polepenou čtyřmi známkami z míst, která jsme navštívili. Navečer jsme se modlili Křížovou cestu. Pan farář koupil velkou svíci, která vážila 8 kg. Na ni jsme připevnili papírové plamínky různých barev, na které jsme napsali svoje prosby. Tuto svíci jsme nesli během Křížové cesty, která má 15 zastavení, posledním je vzkříšený Kristus. Po pobožnosti jsme svíci zanesli k Lurdské jeskyni a věnovali ji Panně Marii.
Šestý den jsme odjeli z Lourdes a odpoledne přijeli do Fanieaux kde působil sv. Dominik. Žil v chudobě a nezištnosti, založil řád Bratří kazatelů. Později se svými bratry, kteří se k němu přidali, postavil klášter a překrásný chrám v románském stylu. Dnes zde působí sestry Dominikánky a celý komplex opravují. Měli jsme zde mši sv., po které jsme odjeli do středověkého města Carcassone. Starobylé místo obývali už Keltové, později zde Římané vybudovali důmyslné opevnění s dvojitými hradbami, takže město odolávalo dobyvatelům. V Carcassone se pořádají koncerty, šermířské zápasy, je zde šermířská škola.V obchodech můžete nakoupit středověké zbraně, brnění, zbroj. V hotelu si můžete zajít na místní speciality a dobré víno.
Sedmý den jsme navštívili město Avignon. Byl od roku 1309-1377 papežským městem. Všichni papežové, kteří zde sídlili, byli Francouzi. Prohlédli jsme si papežský palác, celý jsme ho obešli, a protože stojí na návrší, zdolali jsme i velké množství schodů. Rozhled z vrcholu na celé okolí byl nádherný. Viděli jsme Avignonský most a po okolí kamené starobylé stavby. Město navštívil kolem roku 1342-1352 Český král Jan Lucemburský a později náš slavný císař Karel lV. Z Avignonu jsme odjeli do Arsu. Památník, který leží asi 1 km. Od Arsu zpodobňuje sv. faráře arského a malého chlapce jak mu ukazuje cestu. Zde jsme se pomodlili růženec a vrátili se do arského kostela, kde ve sklaněné schránce odpočívá sv. Jan Maria Vianei. Zde jsme se zúčastnili mše sv. a shlédli film o životě tohoto světce. Navštívili jsme podzemní baziliku, která je velmi rozlehlá. Řeholníci zpívali Gregoriánský chorál, byl to pěkný zážitek. Večer jsme přijeli do Pary-le-Monial, kde jsme v klášteře sestřiček přespali a ráno i posnídali.
Osmý den jsme si prohlédli město Pary-le-Monial . Ráno byla mše sv. ve zdejším kostele, kde je na oltáři zobrazeno jak se sestře Markétě Marii Alacoc zjevil Pán Ježíš a žádal ji aby šířila úctu k jeho srdci. Po mši sv. byla prohlídka románské baziliky Sacré Coeur „Nejsvětější Srdce Ježišovo.“ Klášter byl založen r. 973 a brzy se spojil s benediktinským v Cluny. V dnešní podobě byl vybudován v letech 1090-1109.Toto místo navštívil papež Jan Pavel ll. Po prohlídce těchto památných míst jsme odjeli do Cluny. Kolem r. 910 zde bylo založeno Benediktinské opatství s ohromnou bazilikou, ve které žilo a staralo se o její chod 1000 mnichů. V tehdejší době to byla největší bazilika na světě. Říkalo se, že Clunijský opat má skoro stejnou moc jako papež. Tak významné to bylo místo. Clunijské reformní hnutí obnovilo klášterní život raného středověku a později ovlivnilo život celé církve. V roce 1790 byl klášter zurušen, za francouzské revoluce byla bazilika pobořena a rozprodána na stavební kámen. Zůstala z ní jen část, dvě věže. Ostatní pozůstatky byly upraveny v původní velikosti na památník této významnéveliké stavby.
Další zastávka byla v Taize, kde bratr Roger Sulze založil evangelické mnišské společenství. Dnes se zde setkávají mladí lidé při modlitbách třikrát denně. Modlitby vedou zdejší mniši. Hlavním úkolem komunity je modlit se za sjednocení křesťanů. Zúčastnili jsme se polední modlitby, navštívili hrob bratra Rogera a prohlédli zdejší kostelík. Měli jsme možnost zakoupit si výrobky, které se zde vyrábí. Bratři nepřijímají žádné dary ani dotace. Dělí se s ostatními jen o to co vydělají vlastní prací.
Devátý den jsme se vraceli domů. Plni duchovních zážitků, radosti ze společně prožitých dní. Naplněni novými poznatky o krásné zemi Francii, která má tak bohatou historii, duchovní hodnoty, ale i nádhernou přírodu. Děkujeme Ti Pane, že jsme to všechno mohli poznat. Děkujeme ze srdce všem, kdo se o to zasloužili.
Marie Dvořáková
