Šitbořské zvony
V říjnu to bude 60 roků, kdy si farnost Šitbořice zakoupila nové zvony do Božího stánku.Za války byly zvony zabaveny němci, a tak farníci šetřili peníze na nové. Jejich snaha se zdařila 20. října 1947. Nové zvony stály nazdobené nalevo před kostelem a světil je Dr. Josef Kratochvíl generální vikář brněnské diecéze.Velké množství věřících přišlo na tuto slavnost. Po svěcení byla slavná mše svatá a během ní byly zvony vyzdviženy na věž. Když lidé vycházeli z kostela, zvony začaly vyzvánět. Jejich velebný a krásný zvuk se po letech nesl vesnicí a oči mnoha věřících nezůstaly suché. Po tak dlouhé době zvony začaly ohlašovat znovu bohoslužby.
K naším zvonům se váže několik úsměvných příběhů. Když jsem se tetiček vyptávala jak to bylo, jedna mi řekla „Byla jsem asi desetileté děvče a z celého svěcení si pamatuju, že jsem měla nové meltonky. (=boty)“ Nebo když kluci ministranti dříve zvonili na mši sv. nebo klekání, museli tahat za provaz a zvony pořádně rozhoupat. Někdy se stalo, že zapomněli a odzvonili poledne třeba v jednu hodinu. To pak dostali od pana kostelníka i pohlavek.
Vzpomínám si jak jsem toužila vylézt na věž a podívat se jak se zvoní poledne. Řekla jsem klukům ministrantům aby mě vzali na věž. Bylo mě pět roků a kluci nechtěli ani slyšet… Slíbila jsem jim nějaké sladkosti a to je obměkčilo. Šli jsme na věž. Po železných schodech jsem se ještě nebála, ale jak jsme stoupali po dřevěných ke zvonům to už ve mně byla malá dušička. Zůstala jsem asi v polovině stát a pak to začalo. Kluci zvony rozhoupali a hlasité zvonění mě vyděsilo, začala jsem brečet, ale oni mě v tom hukotu neslyšeli. Celá vyděšená jsem seděla na schodech a ještě jsem klukům musela za ten zážitek zaplatit šuměnkami a nějakým cukrovím. Vícekrát jsem už nechtěla jít poslouchat zvony na věž.
Vždycky když jdu na mši svatou a vyzvánějí zvony a jejich zvuk se nese vesnicí , postavené v malebné krajině, jsem ráda,že tady žiji, že jsem tady doma. Jsou ovšem i lidé, kterým zvony vadí – ruší je. I když zní krásně, nic jim neřeknou, neosloví je. Jejich srdce není naladěno na jejich tón.
Marie Dvořáková
